Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

google-play-downloadapp-store-download

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Virtuální procházka městem

Virtuální prohlídka města

Aktuální počasí

Počasí dnes:

13. 7. 2020

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, odpoledne přechodně až oblačno. Denní teploty 20 až 24°C. Noční teploty 12 až 8°C.

Přehrát/Zastavit Další

Facebook města

Facebookové stránky města

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Přírodní park Kamínky a Přírodní rezervace Zvoníčkovna

Na západ, asi 2 km od Mirošova poblíž křižovatky silnic Mirošov - Kornatice a Mešno – Nevid vede po modré turistické značce dále k západu vyasfaltovaná komunikace pro svážení dřeva, která je rovněž součástí cyklostezky k hradu Lopatě, Kornaticím a zámku Kozel u Šťáhlavic. Rozkládá se zde Přírodního park Kamínky, s rozlohou 834 ha. Zaujímá tvar úzkého pruhu, který je protáhlý ve směru SSZ – JJV. Zhruba jej vymezují obce Veselá, Mirošov, Kornatice a Mešno.

Kromě typického smrkového porostu, jenž zde vznikal vysazováním poměrně rychle rostoucí dřeviny již od první poloviny 19. Století zde nalezneme celou řadu zajímavých ba výjimečných přírodních lokalit a zákoutí.

Zřejmě nejcennější je Přírodní rezervace Zvoníčkovna. Asi po necelém jednom kilometru zmíněná cyklostezka přechází drobnou vodoteč bezejmenného pravostranného přítoku Kornatického potoka. Kolem se otvírá světlina k severu uzavřená nevysokou strání kóty Mydlná, 482,6 m n. m. Místy jsou pozorovatelné výchozy břidlic a drob svrchního proterozoika. V okolí jsou porůznu roztroušené buližníkové skalky. Břidlice jsou šedé, lokálně s rezavými skvrnami limonitu po pyritickém větrání. Nesou znaky slabé regionální metamorfózy, jsou tabulkovitě odlučné, avšak v prokřemenělých polohách je odlučnost až lavicovitá. Svštlina se rozšiřuje k jihu končí nevelkým, avšak půvabným rybníčkem s miniaturním ostrůvkem u západního břehu. Okolní stromový porost je dubohabrový. Vyskytuje se zde dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), méně pak borovice lesní (Pinus sylvestris). Na počátku jara tu rozkvétají drobné keříky vzácného a chráněného lýkovce jedovatého (Daphne mezereum). Bylinné patro na střídavě podmáčeném a vysušovaném nivním povrchu s lučním porostem nápadně reprezentuje upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Kvete později na jaře ostře žlutými jakoby bambulkovitými květy. Je rovněž vzácný a chráněný. V létě bíle kvetou rovněž chráněné kokoříky, a to kokořík vonný (Polygnatum odoratum) a kokořík mnohokvětý (Polygnatum multiflorum). Kromě nich je zde zastoupena celá řada dalších vzácných rostlinných druhů. Faunu představuje prase divoké, srna lesní, žije zde poměrně velká populace chráněných skokanů hnědých (Rana temporaria), z ptáků zejména strakapoud velký (Dedrocopos maior) nebo červenka obecná (Erithacus rubecula).

Zásluhu o přírodní park i zachování staré dubohabřiny a ztvárnění zdejší části lesa má F. X. Franz, kdysi zahradník na zámku Kozel a rovněž amatérský (v tom nejlepším slova smyslu) archeolog.
Poblíž západního břehu rybníčku stojí rozvaliny bývalé tvrze Mydlná. Vznikla možní již během prvé kolonizační vlny na Brdech a bývala královským manstvím. Zanikla během husitských válek, zřejmě dobyta a vypálena, jak dosvědčuje vypálená až spečená mazanice v severozápadním cípu destrukce. V těsném okolí se prostírají nápadné plochy porostlé barvínkem menším (Vinca minor). Indikují bývalé usedlosti nevelké zaniklé vsi.

Kamínky, to ovšem není jen Zvoníčkovna a Mydlná. Směrem k severovýchodu v okolí barokního, dodnes zemědělsky využívaného panského dvora Kamínky (též Kamýky) leží v terénu sotva patrné zbytky po tvrzi Kamýk. Odtud je možné se polní cestou k severu dostat k hájovně a lesnímu kempinku Holubí Kout. Na východ od hájovny se v lese rozkládají nevelké odvaly po dvou Fürstenberských uhelných šachtách. Severně je položen nevelký lesní rybník s kempinkem, jenž vznikl z prvorepublikového Pickova tábora pro děti plzeňských Škodováků. Necelé 2 km od něj severovýchodně je již hranice Přírodního parku Kamínky. Zde se vypíná skalisko buližníkového proterozoického suku sv. Vojtěcha, kde stávala světcova socha a odkud je krásný rozhled do Hrádeckého údolí Padrťského potoka, resp. Klabavy. V blízkosti leží i zajímavé zákoutí starého jámového lomu na arkózu s nevelkým skalním defilé mirošovských bazálních slepenců a pozůstatky odvalů nevelkého železorudného revíru, dnes úplně ztracenými v lesním porostu.
Přírodní park Kamínky je i pravým houbařským rájem, ovšem s výjimkou plochy rezervace na Zvoníčkovně. Místní zvláštností jsou bohaté skupiny plodnic hřibu smrkového, které s oblibou ve vlhčích teplých obdobích vyrůstají na lesním humusem zasypaných mrazových srubech buližníků a v jejich bezprostředním okolí vprostřed hustého smrkového zástoje. Poměrně vzácně, spíše jen výjimečně, se v souvislejších vyšších porostech vyskytuje nejedlý barevný hřib kříšť (Boletus calopus). Často dochází k jeho záměně za podobný jedlý hřib kovář (Boletus erythropus).