Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

google-play-downloadapp-store-download

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Virtuální procházka městem

Virtuální prohlídka města

Aktuální počasí

Počasí dnes:

13. 7. 2020

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, odpoledne přechodně až oblačno. Denní teploty 20 až 24°C. Noční teploty 12 až 8°C.

Přehrát/Zastavit Další

Facebook města

Facebookové stránky města

Obsah

Jaroslav Falc, mirošovský učitel, lokální historik a folklorista

Jaroslav Falc patřil k posledním z „univerzálních“ venkovských učitelů, kteří se kromě vlastní pedagogické práce ve škole věnovali i dějinám a kultuře míst, v nichž působili. Tento mirošovský rodák zanechal svému městu a kraji nepominutelné dědictví v podobě literárně zpracovaných střípků místní historie a pověstí.
Jaroslav Falc se narodil 24. července 1916 v Mirošově matce Barboře, rozené Oudránové a otci Hugo Falcovi jako druhorozený syn (starší bratr JUDr. Hugo Falc). Rodiny obou rodičů pocházely od Příbrami, z Březových hor a jejich okolí. Otec provozoval v Mirošově pekařství.
Základní vzdělání získal Jaroslav Falc v obecné a měšťanskéškole v Mirošově. Ze čtvrtého ročníku měšťanky odešel studovat Učitelský ústav ve Svatém Janu pod Skalou u Berouna. Školu zde však nedokončil. Do čtvrtého ročníku nastoupil do ústavu v Žatci, kam jej vedla touha po zdokonalení se v německém jazyce.
Již v mládí byl literárně činný a zabýval se nejvíce poesií. Z této doby se zachovala jeho báseň „Mirošovské haldy“ uveřejněná v časopisu Žďár v roce 1936. Na Učitelském ústavu získal aprobaci pro vyučování na obecné škole, později se specializoval na náboženství, český jazyk a dějepis. V r. 1939 narukoval na vojnu, avšak jeho služba díky březnové německé okupaci neměla dlouhého trvání. Po návratu z vojny se ocitl téměř na dva roky bez místa. Pak dostal místo jako učitel náboženství a působil na několika školách na blízkém Blovicku. V r. 1943 byl nasazen do kladenských železáren. Během války se jeho rodině vedlo velmi špatně. Otec přestal provozovat pekárnu v roce 1938 a rodina se nastěhovala do tehdy nového domku ve Školní ulici v Mirošově. V roce 1941 však jejich dům zabrala německá okupační správa.
Po válce se rodina vrátila zpět a Jaroslav Falc nastoupil jako učitel v Nových Mitrovicích. Zde se poznal se svou ženou, paní Alenou, nar. 1927, taktéž učitelkou mitrovické školy. V roce 1951 se jim narodil syn Jaroslav. Nadějné dítě však rodičům zemřelo v patnácti letech na těžkou a vleklou chorobu. Z Nových Mitrovic J. Falc přešel do školy v Mirošově (Mirošovské školy). Vyučoval zde češtinu a dějepis. Byl učitelem velmi oblíbeným, a to jak u žactva, tak i u rodičů. Jeho hodiny bývaly poutavé, český jazyk se prolínal s dějepisem, a naopak. J. Falc kladl silný důraz na místní dějiny, lokální dialekt, staré pověsti a lidové povídačky z Mirošova a jeho okolí. Od padesátých let je sbíral jednak přímým poslechem jejich pamětníků a studiem regionální literatury, jednak nechával své žáky, aby je zaznamenávali ze vzpomínek svých prarodičů. Podařilo se mu tak shromáždit množství příběhů. Jako výborný znalec místních dějin a folklóru býval často zván k přednáškám při různých tehdejších společenských akcích. Byl jedním z hlavních autorů nevelké brožury o Mirošově, vydané u příležitosti 600. výročí první známé zprávy o Mirošově v roce 1966 a další publikace k 100. výročí povýšení obce na městys v roce 1972 (Mirošov v literatuře a výtvarném umění). V šedesátých letech se stal ředitelem tehdejší mirošovské Základní devítileté školy. Ve funkci vydržel přes rok 1968, ale v období následné tzv. normalizace byl z funkce odvolán. Svou profesní dráhu zakončil jako řadový člen učitelského sboru v Základní devítileté škole v Hrádku u Rokycan.
Po odchodu do důchodu však nepřestal pracovat a věnovat se psaní a ediční činnosti. Z této doby pocházejí jeho dvě nejvýznačnější publikace „Pověsti a lidová vyprávění z Mirošovska“ (1993) a posléze „Minulostí Mirošovska“ (1998). Nevelké brožované knihy obsahují řadu pověstí, báchorek a povídaček z Mirošovska s malým zlomkem převzatých z jiných autorů (např. B. Königsmark, 1920, 1940). Většinou však byly autorem sesbírané v terénu buď osobně nebo prostřednictvím jeho žáků. Kromě nich existuje celá řada nezveřejněných prací, uložených částečně v krajském archivu v Plzni, částečně v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.
Jaroslav Falc zemřel po krátké těžké nemoci v neděli 23. ledna 2005 ve věku nedožitých 89 let. Velká část jeho díla je dosud nezpracovaná.


Mirošovské haldy
Jaroslav Falc

Zapomenut,
v smutek halí se teď mirošovský kraj,
jméno jeho, lesk i sláva dávno minula,
v městě, kde démantů černých býval ráj,
ruch, pilná život – práce zhynula.
Z šachet jedna Leopolda nesla jméno,
zřel jsi jámu Marketinu,
velikou též Gustavinu,
i o menších bylo zdání“
„Čtrnáctka s Fridriškou, Boží požehnání“.

V dolech lidé žili, dobývali uhlí,
od práce té těžké svaly v ocel tuhly.
Pracovali zrána, pozdě do večerů
a s kahany domů vraceli se v šeru.
Dnes však u nádraží, pily,
haldy popelu se pnou,
smutně v kraji trčí, volajíce tmou.
Šeré ony haldy zeleň stromů kryje
a dešťová voda potůčky v nich ryje.
U svatého Jakuba horníků řad leží,
život plyne bez nich dál, jak bystřina běží.
Mirošovský kraji, žel, odzvonili tobě,
tvoje sláva s horníky odpočívá v hrobě.