Město Mirošov
Mirošov

Blízké okolí

Na úsvitu života

Jsou tu od pradávna a většina z nás je vůbec nebere na vědomí. Neměnné skály v různých odstínech šedi, občas zbarvené dohněda, výjimečně i dočervena. V krajině je prezentují nepřehlédnutelné tvary: řady návrší, drobných skalek i výrazných, nad ostatní terén čnících kamýků čili suků. Řeč je o buližnících. Jsou to horniny tvořené prakticky pouze křemenem, a proto patří k silicitům. Ačkoliv se v Plzeňském kraji vyskytují běžně, v širokém pruhu, který se táhne ve směru SV – JZ, a měli bychom je proto mít dokonale probádané, jsou dodnes tak trochu záhadou.
Může za to především jejich ne zcela vyjasněný původ. Víme o nich, že vznikly v geologické éře svrchního proterozoika, v době pro nás nepředstavitelně vzdálené, kolem 800 miliónů let. O jejich vzniku, tedy genesi existuje několik teorií. Jedna uvádí, že mají původ svázaný s doznívající podmořskou sopečnou činností, kdy se na mořské dno dostávaly horké roztoky a gely kyseliny křemičité. Druhá zastává názor, že jejich vznik se váže k činnosti drobných planktonních organismů jako jsou mřížkovci a dírkovci. Ti si vytvářeli a vytvářejí drobné křemité schránky, jež po smrti těchto malých tvorečků pršely jako neustálý „déšť“ na dno moře. Další teorie uvažuje rovněž o biogenním původu s obdobným mechanismem, avšak s planktonem živočišným i rostlinným, jehož schránky tvořil převážně uhličitan vápenatý. Takový vytvořil i z pozdějších dob a ze současnosti známé vápencové útesy, které ale později během dlouhého geologického vývoje druhotně prokřemeněly. Hovoří pro to drobné drúzy tzv. pseudomorfního křemene, který nahradil svou hmotou původní krystaly kalcitu, po nichž si však podržel jejich tvar.

Je tu ještě jedna zvláštnost: buližníky občas obsahují nejstarší neozbrojeným okem viditelné pozůstatky organismů. Vypadají jako zvláštní tmavé a světlé husté páskování v buližníku a při zdařilém úhozu do kamene vám občas nabídnou i pěknou soustřednou kresbu. Jsou to fosilizované stromatolity, organismy příbuzné sinicím. Kolonizovaly, a místy, např. u australských břehů, stále kolonizují mořské dno. Vytvářejí útvary homolovitého tvaru o základně v průměru kolem 30 cm a výšce 80 cm. Každé vegetační období přirůstá jedna vrstvička, jež se po fosilizaci změnila v jeden úzký pásek v hornině. Jejich výskyt v současnosti je důkazem neobyčejné přizpůsobivosti; existují téměř miliardu let!

Jak již bylo řečeno, výskyt buližníků je v Západních Čechách poměrně hojný. Ačkoliv se jedná o jedny z nejstarších hornin, velmi často je nalezneme v podobě více či méně nápadných tvarů modelujících dnešní terén. To je způsobeno tím, že bývají vypreparovány z měkčích mladších vrstev, které odvětraly a byly z povrchu sneseny. Buližníky jako obzvlášť tvrdé horniny zvětrávacím procesům odolávají.

Vypravit se za nimi můžeme i z Mirošova. Na jihozápadě za městem, mezi ním a sousedními Příkosicemi se táhne hřbet návrší nazývaném Pranty nebo také Dlouhá skála. V kamenech suti na úpatí můžete nalézt velmi pěkné stromatolity.

Zbude-li vám čas, stavte se i na nedalekém skalisku Homberk mezi Příkosicemi a Vískami. Stával zde nevelký středověký hrad patřící rodu pánů z Homberka. Ochraňoval zdejší starou obchodní stezku přes brdský hvozd. Dnes jen opravdu cvičené oko rozezná nenápadné zbytky jeho pozůstatků. Mimochodem i v jeho okolí může najít velmi pěkné stromatolity v buližníkových úlomcích homberské skály. Pokud ale patříte mezi „zlatokopy“, dávejte si tu dobrý pozor! Homberské poklady hlídá přízrak rytíře v podobě kostlivce ve vyběleném otrhaném rubáši. Zjevuje se hlavně o polednách. Snad je to duch toho chudáka pána, kterého podle starých kronik utloukli sedláci při rvačce na dožínkové zábavě v sousedním Trokavci… 

 

Město

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Virtuální procházka městem

Virtuální prohlídka města

Facebook města

Facebookové stránky města

Dotace IROP

Dotace IROP

 "Vybavení SDH JPO III města Mirošov hasičskou technikou"

CZ.06.1.23/0.0/0.0/15_017/
0001069 

Dopravní automobilCAS

"Přístavba učebnového pavilonu ZŠ Mirošov" 

CZ.06.2.67/0.0/0.0/16_063/
0003756

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
1
25 26 27 28
1
29 30 31