Město Mirošov
Mirošov

Lom Nad Planinou

  • Uprostřed lesů a přitom takřka na dosah od mirošovské zástavby na Janově se skrývá krásná památka jak přírodního, tak i technického charakteru. Spočívá mezi městy Mirošov a Hrádek přímo na modré turistické stezce od mirošovské ulice U léčebny (Janov) do Hrádku. Jedná se o soustavu kamenolomů, zaniklých již koncem 19. století.
  • Necelých 100 m od amfiteátru přírodního kina nazývaného „V lomu“ leží zvláštní místo, kde si příroda podala ruku s lidským výtvorem. Ve starší odborné literatuře je pojmenováno jako lom „Nad Planinou“.
  • Lom, stejně jako okolní, býval využíván k těžbě arkózy. Tuto horninu laik těžko odliší od
  • pískovce. Obsahuje totiž 50 a více procent živcových zrn, zatímco pískovce mají zrnitostní
  • skladbu mají více než z poloviny křemennou. Místní kámen působí velmi esteticky. Má buď
  • smetanově bílou nebo mírně nažloutlou barvu, místy s načervenalými až fialovými skvrnami
  • či šmouhami železitých pigmentů z v okolí se vyskytujících břidlic a slepenců, v nichž
  • bývala i ložiska chudých železných rud (Mirošovské železorudné doly a hutě). Arkóza se v době těžby používala k výrobě kamenických prvků, mlýnských kamenů a i pro sochařské práce. Hlavním důvodem však bylo její využití ke stavbám a vyzdívkám starých vysokých pecí, které byly „hnány“
  • dřevěným uhlím. Huťaři hornině říkali kámen kštelový (z německého Gestehel – podstavec).
  • Pro svůj účel byla velmi žádaná díky tepelné stálosti a izolačním vlastnostem. Již od druhé
  • poloviny 17. století byla proto i důležitou vývozní komoditu. Lomy prvně zmínil v r. 1786 
  • císařský lesnický expert J. Jirasek ve své práci o přírodním bohatství císařské komory. Je však
  • velmi pravděpodobné, že kámen zde lámali již mnohem dříve.
  • Arkózy tvoří vložky slepenců, od kterých se liší podstatně menším zrnem i barvou. Slepence obsahují poměrně velké valouny, běžně až velikosti mužské pěsti, a také mají převážně rezavě hnědou barvu. Říká se jim mirošovské bazální slepence. Vznikly v mladších prvohorách v karbonském útvaru nazvaném baškir (dříve vestfál D). Bazální se jim říká proto, že tvoří nejspodnější vrstvu karbonských sedimentů v Mirošově a okolí. V arkózách i v jejich nadložních vrstvách můžete pozorovat polohy jílovců, tzv. lupků a jemnozrnných křemitých pískovců, brousků (hornický název přímo označuje jejich použití).
  • Těžba v lomu probíhala mělkým štolováním na zával, tzv. na těžký strop. Lamači postupovali za surovinou do hloubi skály a posléze nechali strop rozpálením ponechaných kamenných pilířů ohněm nebo odstřelem zřítit.
  • R. 1834 byla v lupcích, ale i v arkózách zjištěna fosilní karbonská flóra v podobě přesliček, plavuní a kapraďosemenných. Zprávu o nich jako první podal v r. 1835 profesor pražské Techniky F. X. Zippe. Navíc brousky obsahovaly jemně rozptýlenou uhelnou substanci. To obojí vedlo k závěru, že nedaleko mohou pod povrchem být uhelné sloje.
  • Císařská státní pokladna čili erár sem v r. 1836 vyslala báňské experty, ale snaha objevit uhlí byla dlouho neúspěšná. Teprve r. 1855 sedláci z Vejvanova, vsi na Radnicku, zkušení v uhelné prospekci, nalezli v Horách u Mirošova mocnou sloj kvalitního černého uhlí (Mirošovské uhelné doly). 
     

Město

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Virtuální procházka městem

Virtuální prohlídka města

Facebook města

Facebookové stránky města

Dotace IROP

Dotace IROP

 "Vybavení SDH JPO III města Mirošov hasičskou technikou"

CZ.06.1.23/0.0/0.0/15_017/
0001069 

Dopravní automobilCAS

"Přístavba učebnového pavilonu ZŠ Mirošov" 

CZ.06.2.67/0.0/0.0/16_063/
0003756

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4
1
5
6
1
7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 1
1
2 3 4 5