Jižně od kostela sv. Josefa (Kostel sv. Josefa), takřka naproti němu přes nevelký plácek, stojí v Nejedlého ulici mirošovská fara. Byla postavena shodně s kostelem v r. 1700, shodou okolností nákladem 1700 zlatých na účet Adama Františka Vratislava z Mitrovic (Mitrovicové a Mirošov). Původní barokní dům však r. 1887 vyhořel a na jeho místě byl o rok později vystavěn nový, patrový, v klasicistním slohu, s půdorysem tvaru písmene L. Nešťastná událost s ohněm inspirovala zdejšího kaplana D. Brázdu k založení místního dobrovolného hasičského sboru. Fara má rozlehlý dvůr zastavěný proti hlavní budově souvislou řadou hospodářských stavení. V jihozápadním rohu dvora pak vyrostla v 60. Letech minulého století ryze účelová stavba výstavního pavilonu sdružení chovatelů drobného zvířectva. Výstavy zde probíhají hlavně o mirošovských poutích a posvíceních.
Na faře se od jejího založení v r. 1654 vystřídalo na třicet farářů. Zřejmě nejvýznamnější osobností z nich byl Vojtěch Nejedlý, který v Mirošově působil v letech 1813 – 1826. Patřil mezi národní buditele kněžského stavu. Jako první mirošovský farář vůbec vedl pamětní knihy v češtině. Rovněž byl iniciátorem založení nové školy v obci. Za Nejedlým na faru se sjížděla řada obrozenců z řad kněží, ale i literátů tomuto okruhu blízkých, jako Josef Dobrovský, Antonín Puchmajer, Šebestián Hněvkovský či bratři Vojtěch a Jan Sedláčkovi.
