Radnice tvoří vedle kostela sv. Josefa (Kostel sv. Josefa) druhou z dominant náměstí Míru v centru města. Náměstí bylo původně rozsáhlou návsí obestavěnou nízkou dřevěnou zástavbou. Výrazně se změnilo až v druhé polovině 19. století v souvislosti s hospodářským vzestupem za těžby uhlí (Mirošovské uhelné doly). Teprve tehdy, slovy mirošovského kaplana Dominika Brázdy bylo dost dobrými domy obestavěno. Zástavbu náměstí, na severní straně souvislou, na jižní prolomenou prolukami kolem radnice a kostela, tvoří směs přízemních i patrových domů, většinou pozdně klasicistních, ale i secesních a barokních. Na severovýchodním nároží se uchovala budova dnešní restaurace „Na zámecké“ s vysokým barokním štítem a mansardou (čp. 5). Zajímavý je i naproti na jihovýchodním nároží položený patrový secesní dům U Řebounů (čp. 58), vyzdobený plastickými štukovými kartušemi na fasádě, původně rovněž hostinec, pošta a četnická stanice.
Na jižní straně náměstí se vypíná budova mirošovské radnice. Byla postavena v r. 1883 v souvislosti s povýšením Mirošova na městys v r. 1871. O její výstavbu se velmi zasloužil centrální ředitel a akcionář Mirošovského kamenouhelného těžařstva Jan Fitz.To, a další zvelebení města bylo příčinou jmenování Jana Fitze prvním čestným občanem městyse. Radnice je postavena v klasicistním slohu jako patrová budova. Původě byla její fasáda členitá s lizénami. Mimo funkce radničního domu sloužila původně i jako škola (Mirošovské školy).
Na jihu pod radnicí býval malý nevzhledný rybníček, který byl vysušen a byla zde postavena pěkná kašna, z nejasných důvodů později zlikvidovaná. Místo tak místo opět získalo ráz nevzhledného neudržovaného prostranství. V současnosti začíná se projektuje jeho parková úprava. Severní předpolí radnice zdobí pomník padlým první světové války (Pomník padlých).
Městská radnice kromě městského úřadu a sídla Zastupitelstva města slouží i jako stavební úřad a rovněž jsou zde provozovány služby sítě Czech point.
