Město Mirošov
Mirošov

Mirošovské železorudné doly a hutě

  • Ačkoliv Mirošov doznal svého největšího rozvoje a slávy až od poloviny 19. století, kdy zde pracovaly doly na černé uhlí (Mirošovské uhelné doly), základ jeho průmyslového rozvoje byl položen v poslední čtvrtině 17. století na základě těžby a zpracování železných rud. R. 1670 totiž založil František Diviš Vratislav z Mitrovic (Mitrovicové a Mirošov) na Padrti první historicky spolehlivě datovanou a významnou mirošovskou huť.
  • Již první polovina 17. století znamená období rozmachu této staré železářské oblasti. Ze středověku, z dob kolonizace Brd již spolehlivě víme např. o hutích v rožmberské doméně ve Strašicích (http: //www.strasice.eu). Nicméně až 17. století přineslo na Brdy a do jejich okolí na svou dobu vyspělé a efektivní vysoké pece tzv valonského typu, hnané dřevěným uhlím. Protože značná část Podbrdí obsahuje ve svém skalním podkladu ložiska železných rud spodnoordovického, méně i svrchnoproterozoického stáří, počaly v období třicetileté války a těch následných na celém Brdsku vyrůstat železné hutě a s nimi spojené vodní hamry a slévárny jak houby po dešti. Však se také celé oblasti říkávalo vzletně Železné srdce Čech. Rudy zde se vyskytující se nazývají sedimentárního typu a označují se také jako chudé barrandienské rudy. Jsou poměrně kyselé pro vysoký obsah oxidu křemičitého a mívají i dosti vysoký obsah fosforu. V moderní metalurgii jsou jen obtížně použitelné a ekonomicky nevýhodné, avšak pro tehdejší hutní postupy byly zcela vyhovující. Původně se povrchově těžilo hlavně zvětralinové pásmo při povrchu s výskytem limonitu, tzv. železné klobouky. Teprve později se štolami a šachtami těžila ložiska čerstvých rud, zde na Rokycansku převážně hematitového a pelosideritového typu.
  • V Mirošově byly železné rudy těženy jednak na severu, jednak na jihu území. Na severu fungoval menší rudní revír v okolí vrchu sv. Vojtěcha v lokalitě, jež dodnes nese názen Na rudě. Na den zde vycházejí silně prokřemenělé slepence souvrství třenického (ve starší literatuře popisovaného jako vrstvy olešské), v nichž se vyskytuje dnes zcela nebilanční tzv. hudlický rudní obzor. Navíc, na severním svahu vojtěšského, resp. Jakubského návrší byly nalezeny a těženy podstatně na železo bohatší klabavské vrstvy. Dodnes lze v okolí lomu na Vojtěchu pozorovat zbytky po proběhlé těžební činnosti jak povrchové, tak hlubinné, ač zřejmě jen mělkými šachtičkami. Naroti tomu na severu Mirošova býval těžen revírek rovněž v ordovických, ale i svrchnoproteroických vrstvách v lokalitě Zlamnoha. Právě řada drobných pozůstatků těžebních prací dala místu jeho název.
  • Vraťme se nyní k mirošovským železným hutím. Kromě Padrtě se ví ještě o existenci dalších tří. Byla to huť Hořejší čili Divišova, o jejíž lokalitě dnes nevíme vůbec nic. Další se říkalo Prostřední nebo také Andělova a stála kdesi na území dnešního Hrádku. Poslední nesla název Dolejší čili Nová Huť a stála ve stejnojmenné části dnešního Hrádku u mostu přes Padrťský potok (Klabavu). Zdejší železo bylo velmi žádané. Odlévaly se tu kromě vojenských dělových koulí i vodovodní roury a řada dalších i náročnějších odlitků. K hutím náležela též řada vodních hamrů, které surové železo zkujňovaly. Vyrábělo se zde vojenské zákopnické i civilní zemědělské nářadí, vykovávala se železná tyčovina, tzv. cány. Ty pak sloužily dál jako surovina pro drobnější kovářskou výrobu a také cvočkařství, jež se stalo jedním z nejrozšířenějších a také nejchudších řemesel na celých Brdech.
  • Dá se však říci, že díky ložiskům železných rud a též díky příznivé poloze na vodních tocích, jež dodávaly energii, a také hlubokým lesům jako zásobárně dřevěného uhlí, mohly zde vyrůst železné hutě, jež daly základ místnímu průmyslu.
     

Město

Interaktivní mapa

Interaktivní mapa

Virtuální procházka městem

Virtuální prohlídka města

Facebook města

Facebookové stránky města

Dotace IROP

Dotace IROP

 "Vybavení SDH JPO III města Mirošov hasičskou technikou"

CZ.06.1.23/0.0/0.0/15_017/
0001069 

Dopravní automobilCAS

"Přístavba učebnového pavilonu ZŠ Mirošov" 

CZ.06.2.67/0.0/0.0/16_063/
0003756

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1