Město Mirošov
Mirošov

Mitrovicové a Mirošov

  • V r. 1616 Mirošov zakoupil od Blažeje z Gryspeku (Gryspekové a Mirošov) Adam starší Vratislav z Mitrovic z rytířského stavu, majitel statku v Poříčí (dnes Spáleném Poříčí). Část vesnic mirošovského statku připojil k majetku poříčskému a zbytek odprodal svému strýci Felixovi Vratislavu, aby jej po jeho smrti opět zpětně zakoupil. V r. 1624 Adam st. zemřel a jeho vdova Saloména byla časem donucena dávat pro dluhy, jak manželovy z minulosti, tak i své, majetek do zástavy. Po roce 1635 se Mirošov dostal do rukou manžela Veroniky Boryňky z Gryspeku, rytíře Adama Václava Boryně ze Lhoty. Po něm mirošovský statek zdědily jejich dcery Marie Magdaléna a Barbora Ester. Po roce 1653 však Marie Magdaléna odkoupila sestřin podíl. Již před r. 1644 si Marie Magdaléna vzala Frantriška Diviše Vratislava z Mitrovic. Manželé však drželi své majetky odděleně. Až po smrti Marie Magdalény připadl mirošovský statek jejímu manželovi a tak se opět dostalo do držení Vratislavů z Mitrovic.
  • Rytíř František Diviš Vratislav se dostal do funkce hejtmana plzeňského kraje a následně povýšil v r. 1657 do panského stavu. Zřejmě přesídlil na mirošovský renesanční zámeček či tvrz a Mirošov tak přestal být pouhým statkem, ale stal se opět panstvím. Podnikavý František Diviš se dobře vyznal v báňských pracích a hutnictví železa a v r. 1670 postavil na Padrti pod hrází Dolejšího rybníka železnou huť (Mirošovské železorudné doly a hutě). Přestavěl i kostel sv. Jakuba Většího v Chylicích (Kostel sv. Jakuba, Chylice) a byl do něho po své smrti v r. 1677 pohřben. Ve zdi kostela lze spatřit zabudovaný jeho náhrobní kámen.
  • O skonu Františka Diviše se vypráví, že jeho příčinou byl oblíbený kůň. Při pádu ze sedla kůň nešťastně dupl pánovi na prsa a úder byl smrtelný. V r. 1882 za generální rekonstrukce kostela prováděné Mirošovským kamenouhelným těžařstvem (Mirošovské uhelné doly) došlo k zajímavému nálezu pánových ostatků, na nichž v hrudní krajině ležela zlatá podkova. Byl zde nalezen i pergamen podávající zprávu o šlechticově úmrtí tak, jak bylo výše vylíčeno. Další osud nálezů však není znám.
  • Mirošov zdědil syn Františka Diviše Adam František Vratislav z Mitrovic. Byl zakladatelem kaple sv. Josefa na mirošovské návsi, základu dnešního stejnojmenného kostela(Kostel sv. Josefa) na Náměstí míru (Mirošovské náměstí Míru a radnice). Oženil se s Kateřinou z Haagen, kterou přežil. Zemřel pak 9. 3. 1694. 
  • Mirošov zdědil syn Adama Františka a Kateřiny Jan Antonín Vratislav z Mitrovic. Oženil se s Marií Zuzanou Talackovou z Ješetic a v r. 1701 dosáhl na hraběcí titul. To bylo zřejmě příčinou, proč se začal zaobírat myšlenkou přestavět renesanční zámeček v Mirošově na reprezentativní pozdně barokní zámek (www.zamek-mirosov,cz). Zřejmě jako dík Bohu za povýšení na hraběte téhož roku přestavěl a rozšířil kapli sv. Josefa na trojlodní barokní kostel. Se stavbou zámku však započal až o osmnáct let později, r. 1719. Díky stavbě se však neúměrně zadlužil, až byla v r. 1723 zemským soudem na jeho panství uvalena nucená správa. Kdy byl zámek dostavěn do dnešní podoby o dvou křídlech není známo, ale většinou se uvádí, že to bylo až v r. 1723 nebo i později. Z r. 1724 je známa pohledávka stavitele Jakuba Augustona ml. ve výši 415 zlatých, což je současně jediná zpráva o architektovi a staviteli zámku. Již o rok později, v r. 1724 byl zámek dán do nucené dražby. V té zvítězila císařská dvorní komora, jež Mirošov odkoupila za 226.000 zlatých. A to znamená konec samostatného mirošovského panství. Jako císařský statek byl přičleněn pod statek zbirožský aby se pak jako panství již nikdy neosamostatnil.

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6